Moje první povídka. A hned erotická

Nevím, jak se to stalo… ale můj úvodní pokus o oddechové čtivo pro večerní relaxaci pod lampou nabral jednoznačný směr. No co už. Přepisovat to nebudu. Text věnuji všem lidem dobré vůle, jimž marketing znič… určil život.

 

      Hanka si teda troufá.

      Tenhle neoblízaný koblížek přišel do firmy sotva před měsícem... a už by chtěl na talíř senior gurmánů. No počkej, holčičko, na tuto stáž bude tvé sívíčko ještě dlouho vzpomínat.

      Vrhla na mě známý pohled lačné kuny. Nadržený mláďata s čerstvým MBA pod paží a vypasovaným blazerem. To můžu. V pravé ruce svírala pečlivě seřazenou výsledovku z posledního kvartálu. Pod stolem se mezitím její naleštěná lodička ze Zary snažila zaměřit můj Alexandrijský maják.

      „Musíme okamžitě penetrovat trh! Získat aspoň třicet procent. Jinak tečeme,“ zahřímal jsem ve vhodné chvíli směrem k šéfovi. Přesně v ten moment její loďka doplula do zálivu; a já jen taktak zadržel náhlý příliv. Cože? Přímo na meetingu? Tak ta je hustá.

 

(...)

 

      Teď už je půl osmé a oba věrohodně předstíráme, že máme ještě hróózně moc nevyřízených e-mailů před sebou. Bože, ať už se všichni z kanclu ztratí domů.

      „Tak čau!“ houkne na nás za chvíli Tomáš a obléká si kabát. Konečně jsme na celém patře sami. Ten debilní open space není zrovna nejlepší útočiště pro první lekci, kterou teď Hanka zažije.

      „Pojď, ukážu ti svůj marketingový mix,“ chytám ji pevně za ruku a odvádím do serverovny. Poslouchá jako hodinky. Takže submisivní, výborně. Voní pětkovým Chanelem a tiskařskou černí – kombinace, která mi spolehlivě zvedá click rate. Jakmile za námi zavřu dveře, laškovně si prohrábne svou blonďatou hřívu. „Paní kolegyně, slyšel jsem, že tu máme problémy s propojením kabelů,“ zkouším na ni hru Asi se vám pokazila pračka und ich bin ein Expert. Pohotově se chytá: „A zkoušel jste mě vypnout a zapnout?“ V místnosti hučí obrovská krabice plná blikajících světýlek. Už teď se potíme, protože tu je minimálně 45 stupňů. Jen tak mimochodem si rozepínám košili a vidím, jak na zem padá její sukýnka.

      „Výzkum trhu nelze zodpovědně provést bez hloubkové rešerše,“ suše oznamuji zároveň s tím, jak se snažím stáhnout její kalhotky. Sama si pak dává pod zadeček balík nových katalogů pro Fibelamed; positioning obou našich hlavních brandů se tak konečně zarovnává do stejného levelu. Takhle má vypadat správný networking. Ani vizitky k tomu nepotřebujeme. Rozkošně zasténá, když do ní vkládám své naděje – i krví napumpované USP. Hlavní je trefit cílovku hned napoprvé.

      Po chvíli usilovného rešeršování jde Hanka sama under the line a já si připadám jako CEO na Wall Streetu s pohledem pro bohy. Není nad poctivý support i mimo pracovní dobu. Chování trhu zkoumám velmi poctivě a nezapomenu k tomu využít všechny komunikační kanály. Odezva je stoprocentní.

      „Ah...všechna data nelz… nelze zodpovědně přenést bez po-popořádného připojení,“ ohromí mě náhle support zezdola a podává internetový kabel, který volně ležel kousek od nás. Ochotně spojuje ruce za zády a já už vím, co dělat. Jsem přece študovaný. Kdepak nestabilní wi-fi. U pevného připojení se neztratí žádná data. A že jich mám na rozdávání.

      Kdo říkal, že práce v korporátu je pro suchary?

Share Tweet Share

comments powered by Disqus