Hříšná brána do nebeského Thajska: Ao Nang

Představte si, že je zima a vy chcete do tropů. Po vlastní ose. Jenže si vzpomenete pozdě: dobré letenky jsou fuč.

 

Proto na poslední chvíli vezmete zájezd od CK. 

Co už.

Takže jako samotářský cestovatel, vyhledávající ticho a mír, skončíte v nejprofláklejším letovisku thajské provincie Krabi.

V panoptikálním turistickém městečku Ao Nang.

A v něm je vše… jen ne klid.

 

Bzučí to tu, hučí, skučí, vrčí a vře.

Jak tohle vyřešíte?

No tak, že si zahulíte.

 

 

Thajsko povoluje šrouby

Je to velký paradox.

V zemi, která proslula brutálními tresty za držení jakýchkoli drog, si od minulého léta koupíte na ulici marihuanu. Legálně.

Ganja stánky jsou úplně všude.

Poctivý joint už za 200 bahtů (130 Kč)

 

Hulí se venku, hulí se na pláži, hulí se v barech. 

Všechno, všude, najednou.

„It´s legal to buy it, it´s legal to own it, it´s legal to sell it,“ jak by řekl Vincent Vega.

Uspokojeny jsou požadavky i náročnější klientely – stačí vkročit do kamenných obchůdků s řádně proškolenou obsluhou.

„California, import, very good.“ Měl pravdu

Jeden gram sativy vás na několik dní dopředu zbaví předsudků, že si nejde užít pobyt v turistickém pekle.

Začínáte se uuuvolňovat.

 

 

Dám si sedm ústřic a jednu krevetu

A když hulíte, tak brzy vyhladovíte.

Naštěstí na správném místě: přímo v gastro ráji.

Tady objevíte nový rozměr sousloví „stánek s rychlým občerstvením“ – tohle je prostě jiná liga.

 

Návod k použití: 

1. Vyberte si čerstvé potvory. 

2. Hoch si zašpásuje s pistolí. 

3. Vedle na baru to sníte.

Nejlepší gurmánskou koncentraci najdete každý den od pěti na blízkém night marketu v Nopparat Thara (dva kilometry zpět na západ). 

Tam se vám splaší chuťové pohárky.

Navíc se přiučíte, co vše se dá jíst

 

Jen nesmíte být cimprlich na ten (ne)standard okolo. 

Strávník jásá, hygiena pláče.

Moc se jim tam pod ruku nedívejte. Do kuchyně už vůbec.

Prostě to tady frčí jinak. To poznáte i z návštěvy jakýchkoli toalet. Nebo spíš hajzlů.

Vrstva vodomoče kouzlí na podlaze vizuální efekty

 

Jiný mrav, jiný kraj(ský hygienický úřad).

Tak to neřešte. Usmívejte se a užívejte si jídlo.

A když už jste plní, ale oči by pořád jedly, potěšte se na odchod slaným dezertem.

 

Důstojná tečka za 15 Kč. 

Nejdražší na tom byl asi ten tácek.

 

 

Bum Ho Ňam Ho

Aktuálně jste tedy saturováni.

Příjemně naladěni, fantasticky najezeni, teplota klesá na 29 °C, ležérně si kráčíte po Ao Nan…

… a v tom vás někdo tahá za ruku: „Masááádž.“

Ach ano. Jak jen jste mohli zapomenout. 

Je čas na pravou thajskou masáž.

Ceny mírné, obsluha zručná, zážitek jistý

 

Od 300 bahtů nahoru jdou vaše bermudy dolů – a začíná prozákaznicky orientovaný servis komplexních služeb na míru vašim individuálním potřebám.

Je to jak v kině. Vyberete si svůj žánr. 

Někdo to rád horké, jiný jen v roušce. 

Jeden miluje dramata plná lámaných kostí, druhý spíš romantické příběhy se šťastným koncem.

Dostanete, pro co jste přišli.

„Zavři oči, brouku… a namasíruju tě jak slepici.“

 

Vaše upjatá a evropskou zimou nervózně vysušená pokožka se podvoluje náporu éterického oleje a vy si v kóji za závěsem v duchu přeříkáváte slogan zdejšího podniku:

So Good Massage.

Jste 8 763 km od domova a jste konečně uvolněni.

Dovolená může začít.

 

 

James Bond a ti druzí

A dost bylo hříšných lidí města thajského, řeknete si další ráno.

Jede se na výlet! 

Phra Nang Beach

 

Teď se ukáže ta největší přednost Ao Nangu: můžete se odtud vydat jakýmkoli směrem – a bude to stát za to.

Nabídek je tolik, že to vše neobjedete ani za dva týdny.

Když máte chuť jen na půldenní trip, stačí třeba známý okruh 4 Islands.

 

Za pár hodin nasbíráte víc zážitků než za týden v hokně.

O dost vzdálenější James Bond Island už je náročnější celodeňák.

Ale pro tuhle fotku jste sem přece jeli:

 

Taková milá thajská ajfelovková povinnost.

A k tomu nějaké další jeskyně, mangrovové lesy na kajaku, Buddha of course, mořská vesnice postavená na dřevěných kůlech… 

No nenudíte se.

Fakt jim to tam celé drží jen na kůlech. Úlet

 

Kdepak, mámo, ta příroda tady… to je chrám. 

Jako když si Moravský kras dá tři viagry a potká Tenerife na koksu.

Může být.

 

 

No toto? Patent na sunset foto

Upřímně: hlavní městská pláž v Ao Nangu je na koupání smrt.

Zakalená voda, mastná od nafty, neustálý ruch lodí. Blé.

Ale stejně vás to tam vždy k pozdnímu odpoledni nějak automaticky přitáhne. 

Jen tak posedět. 

Protože za pár chvil, až se slunce skloní ještě níž…

Tohle si doma prostě nevyfotíte

 

Marná sláva. 

Neomylně přesná jihozápadní orientace pláže kouzlí přesně ty elgrecovské stíny.

V tom přesném úhlu.

Přesně v ten čas, jak to máme rádi.

 

Můžete si tisíckrát říkat, že to stačilo.

A že už ten ajfoun po stodvacátédruhé z kapsy nevytáhnete.

Pak kolem propluje lodička – a zas to mačkáte jak splašení.

 

Žádný filtr. Šup s tím rovnou na instáč.

Pokud vám západy chutnají víc s bílým medvědem v ruce, pomůže stánek hned přes ulici.

Tady se opravdu není třeba stresovat.

 

Klučina je milý, ale drinky míchá dost vostrý. Kdo chce, za pár chvil (i kaček) se zmastí jak papír od salámu.

Ve společnosti dalších stovek turistů z celého světa.

No spíš tisícovek.

 

 

Robinson objevuje samospoušť

Nezapomeňte ovšem na své DNA: vy jste přece cestovatel–samotář.

A z toho Thajska neodletíte, dokud nevyčmucháte aspoň jednu zapomenutou pláž.

Liduprázdnou. Jen pro sebe. Třeba tuhle:

No to je šmakuláda, tohle jste přesně hledali

 

Jak na to?

• Půjčte si motorku (170 Kč/den).

• Vyrazte na sever do Tub Kaek.

• Zaparkujte až úplně na konci.

• Pěšky pokračujte dál do lesa.

• 8°6'5.060''N, 98°44'48.331''E

Našli? Tak hurá, je to jen vaše, pozdravte přírodu!

Pět Tibeťanů na brněnský způsob

 

Nádherná malá pláž, odkud se vám nechce zpět. 

Foceno z vody to dokonce (falešně) vypadá jako takový malý ostrůvek. Přesně pro pana Crusoea.

Horko, jemný písek, průzračná voda, božské ticho a mušle na houpačce.

 

O tuhle svou kancelář se s nikým dělit nechcete.

Není divu, že vás ta atmosféra dostane.

Plus k tomu trochu úžeh. A najednou i vy jako zapřísáhlí odpůrci selfie pocítíte to nutkavé volání ega…

… a už se blejskáte ze všech stran.

 

No a? 

Kde už jinde. V Přerově na vánočních trzích?

Klidně se tady na té osamělé thajské pláži nakrucujte.

Ať vám vnoučata jednou věří, že jste něco zažili.

 

 

Jak voní Asie? Takhle…

Jo a tu motorku si půjčte na víc dní.

Stačí pár lichých pokusů při rozjíždění do silnice a brzy se srovnáte i s faktem, že se jezdí vlevo.

Po snídani si tak vyrazíte z hotelu kamkoli vás vítr zavane.

Kdy jste se třeba naposled koupali u stromu, jehož kmen by objal tak možná obr Koloděj?

Tož totok je pořádné stromisko

 

Tragické tsunami z 2004 tu na Krabi ve výsledku znamenalo kompletní novou infrastrukturu.

Takže cesty jsou často lepší než u nás.

A jak si sem tam jezdíte po vesnicích, odlehlých plážích a okolní přírodě… tak vám ten nezaměnitelný odér naplní nozdry.

Přesně takhle voní Asie!

Těžko popsatelný mix spálených palmových listů, citronové kůry, zvláštního kadidla na způsob detergentu a 97% vlhkosti vzduchu.

Prostě to má celé něco hodně do sebe

 

Krásně voníš, Thajsko. Podobně jako Indonésie.

Kdo jednou nasál… chce tu prádelnu zažít zas a znova.

A taky si přiznejme, že když 72 milionů lidí uctívá někoho, kdo je tak v klidesu, že se nechá v silně nadživotní velikosti zobrazit v gaučové pozici jak při sledování hokejové extraligy, tak se to musí pozitivně propsat do mañana nálady celé společnosti.

Tady chybí už jen lahváč. A ovladač

 

Představte si, kolik úzkosti by u nás zmizelo, kdyby Ježíš pořád nebyl přibitý jak hřebík do rakve – ale občas se taky rozvalil a hodil do chillu.

Proč pořád trpět a nedát trochu veget.

Však ten kříž neuteče.

 

 

Timbo ajlen, bia smó, čukvali. Cože?

Není třeba se tomu vysmívat… ale srandovní to fakt je.

Zpěvný charakter rodilé thajštiny je pro snahu mluvit anglicky docela velké neštěstí.

V třaskavé kombinaci s podprůměrnou jazykovou znalostí zdejší populace vás to občas zavede až do paralelních komunikačních vesmírů.

S jistotou dokážete rozeznat výslovnost pouze u této pětice:

• Taxi (nejfrekventovanější mezinárodní mantra)

• Čang / Singa (místní piva, udělají vám dobře)

• Masááádž (neurčitá pozvánka do pestrého světa masáží)

• Ňam ňam masááádž (velmi určitá nabídka orálního sexu)

• Bum bum masááádž (normální dupačka)

 

Všechna ostatní slova jsou už plynule zaměnitelná, nikdy nevíte v jakém jazyce byla přesně vyřčena a jejich význam je smluvní až volný.

Někdy je toho moc i na samotné domorodce.

Bylo 19:57, ale pán už měl večerku

 

A praktické dopady buddhismu na dennodenní lingvistickou praxi?

Zapomeňte na použití jakéhokoli času. 

Třeba předpřítomný průběhový je naprosté sci-fi. V thajské angličtině uspějete jen s filosofií TADY & TEĎ. 

Čirá přítomnost. Pár substantiv. Nulová větná stavba. 

„Taxi. Singha. Masááádž.“

Tak přijeli jste sem na dovolenou a ne řešit včerejšek nebo zítřek, že.

Nejlepším dorozumívacím prostředkem je ostatně čistá duše, úsměv a otevřená peněženka.

Funguje to asi i bez té duše.

 

 

Příští stanice: Václav Havel Airport

Ale ale! Toto zase uteklo.

Poslední masáž, poslední Chang, vrátit skútr, trefit správný bus…

A než se vzpamatujete, tak už vás Dreamliner 787-9 odnáší pryč od Andamanského moře.

Jen otevřít okýnko a nabrat si trochu (o)zmrzliny

 

Ale tak dalo se to v tom aonangském kolotoči přežít… pomyslíte si na palubě při promazávání tuny fotek v mobilu.

Protože už víte, že každý turistický hřích může být i bránou k cestovatelským zážitkům.

Třeba jak jste se jednou k večeru vraceli kolem překladních doků:

Stačí namířit objektiv a takových fotek tu máte stovky

 

Západy slunce jsou na Krabi prostě legendární. 

Nebo jak jste se před pár dny rochnili v extra čisté zátoce na Koh Poda: 

To bylo taaak faaajn………………

 

Bylo. Ale každá sranda jednou končí.

Už jste zpět doma, dopisujete tento článek a neubráníte se přemýšlení o nějaké budoucí a pořádné bráně.

K ní už si ale posichrujete letenky aspoň půl roku dopředu.

Ať to máte celé ve své režii.

Hm… co by to tak mohlo…

Bangkok!

 

 

Share Tweet Share