5 lekcí, které jsem se naučil o výrobě alkoholu – i textu

13. 11. 2015 — 1111 OTTOSLOV

„Bohušu, ty piješ?“ Tož jasné. Sem tam. Ale žádné patoky. Piju to, co si vypálím. Takovú tu domácí… meruňkovicu.

A něco vám řeknu.

Když jsem pálenku letos dělal asi desátým rokem… zjistil jsem zajímavou věc.

Že stejným způsobem tvořím i své texty.

No fakt. 

Všechno dnes ukážu – krok po kroku. Ale musím vás vzít na výlet.

K nám. Na vesnici. Do Brumovic. Za humna.

Tam to celé začíná.

 

Jak vypálit meruňu, červa, text i rybník súsedovi

 

LEKCE 1 – Musíte mít z čeho brát

Tohle lidi neradi slyší.

Ale z hovna se prostě ten bič plete hodně špatně.

Je to tak: musíte mít kvalitní základ, aby výsledek stál za to.

Skvělý byznys uděláte nejčastěji se skvělým produktem. Skvělou meruňkovici uděláte nejčastěji z krásných velkých sladkých meruní.

Ideální je, když takový velký meruňkový sad prostě vyženíte.

Z nějakých vysokooktanových meruněk podél prašné silnice ze země nikoho (a všech) to samozřejmě můžete zkusit taky.

Ale možná to nebude ono.

Možná ta meruňkovica nebude tak dobře vonět. Možná časem nic nezíská, ale spíš tratí. Nebo bude pořád stejná – stejně průměrná.

I texty se pálí (píšou) daleko lépe pro službu či produkt, který něčím vyniká, je zajímavý, osobitý – prostě svůj.

A ne pro generické „cosi cosi“, ze kterého je cítit akorát obchodnický kalkul „levně koupit, draze prodat“ – ale už nic víc za tím.

Jednoduchá matematika.

Poučný závěr z první lekce: Kde nic není, ani smrt nebere.

 

LEKCE 2 – Musíte to celé posbírat

Není třeba ohýbat hřbet před vrchností.

Ale v ovocném sadu zapomeňte na své ego či zásady. Teď jste služebníci. Sbíráte všechno do máču.

Chce to trochu moral.

Meruňky, ty pyšné oranžové královny, dozrávají přesně ve chvíli, kdy vaši kamarádi zevlují na koupáku a prolévají se prázdninovým pivíčkem.

Zatímco vy jak debilové jezdíte v tom vedru s kolečkem:

Cítíte z té fotky 36,9 °C ve stínu? Já bohužel jo.

Sem, tam. Sem, tam. Sem, tam. Sem, tam. Sem, tam. Normální galeje.

A ke klientovi vlastně taky jedu s kolečkem. Pomyslně, samozřejmě…

Sbírám podklady – as máč as possible.

Nikdy nevíte, která meruňka/informace/fakt/argument vám ve výsledku udělá ten zázrak. Teď není čas ohrnovat nos – potřebujete všechny.

Pěkně je do těch sudů rozšmelcujte:

Na tu motyčku mi nesmí nikdo sáhnout.

A proč je dobré se sehnout pro každou informaci?

David Ogilvy pročítal tři týdny materiály k Rolls-Roycu, než tam objevil větu, která pak stála v titulku nejslavnějšího inzerátu na automobil.

Každý zkušený kreativec vám potvrdí, že nápady se musí vysedět.

Tak si dejte pozor, ať vůbec máte na čem sedět.

Poučný závěr z druhé lekce: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

 

LEKCE 3 – Musíte to nechat vykvasit

Tahle fáze není pro netrpělivé.

Meruně jsou posbírané, na jednom místě – a začíná klid. Zdánlivý.

Tady jsou ta moje děťátka. Každé z nich má dobře přes metrák:

V garáži je jim nejlíp. Tma, chlad, klid... a traktorek.

Ale ne že dáte ruce v bok a máte fajront.

Já třeba ty sudy chodím poslouchat. Podle (pro)bublá(vá)ní poznáte, zda a jak to pracuje. Občas sudy otevřu a zjistím, jak si máč stojí.

Třeba tento si stojí už velmi obstojně. Krása vesmírná:

Nejenom poslouchám, ale taky k nim čichám.

Čas na vykvašení ovoce v sudu se překvapivě kryje s časem, který na vykvašení textů v klidu potřebuji já.

Plus mínus 2–3 týdny. Jak kdy.

Probírám data, rovnám si je v hlavě, vracím se k nim, hledám souvislosti… prostě kutám.

Jantar taky nenajdete na ulici; musíte se k němu prokopat. To chvíli trvá.

Ano, pravda, nejlepší nápady často přichází jakoby mimoděk – po probuzení, na procházce, v sauně, při sprše či umývání nádobí.

Ale nemají z čeho vzniknout, když si napřed do mozku k tomu nenahrajete všechna příslušná data.

To je známá věc.

Poučný závěr z třetí lekce: Hned se ani pes nevysere.

 

LEKCE 4 – Musíte to dobře vypálit

Tak určitě.

Jenže já pálit neumím. Je to alchymie. Ve škole jsme to nebrali.

Tohle je know-how, které si rád koupím od někoho, kdo se tomu věnuje už léta.

Naše meruňky pálíme v Hruškách.

Jamalalicha i paprťála, chánua, chánua, džalala, džalala-a…

Jediné, co vím, je to, že se nemá „pálit na žida“ (jinak to bude mít nepříjemný alkoholový ocas). A pak si ještě pohlídat  „vyskočku“ (jinak to bude nepitelné).

Možná to tak nějak odpovídá znalostem, které máte o copywritingu vy. Taky víte, že headline je megadůležitý a že text musí končit výzvou k akci.

Jenže funkční texty na web už nenapíšete. Stejně jako já dobrý alkohol nevypálím.

Pak nám zbývají tři možnosti:

  1. „Posrat si to podle svýho“ – jak se říká.
  2. Naučit se to pořádně – což potrvá léta.
  3. Nechat to udělat profíka – bude to hned.

Čím dál tím víc – v různých situacích – volím třetí možnost.

Život letí jako splašený a nemám čas se učit všem novým kouskům. Tak jdu za odborníkem.

Ten totiž poslední roky strávil tím, že každý den dělal své řemeslo.

Stejně jako já to svoje.

Poučný závěr ze čtvrté lekce: Cvik dělá mistra.

 

LEKCE 5 – Musíte to dát koštovat

U nás na lontu se tomu říká „košt“.

Ve městě se tomu říká spíš „kontrola“.

A ve velkoměstě všichni říkají „feedback“.

Ale je to jedno a to samé.

Když si hotovou pálenku přivezete, tak demižony vyskládáte před garáž, ujistíte se, že se dívá soused a zálibně zmáčknete spoušť – tááákhle:

Letos 88 litrů. Předloni 146 l. Dělám si zásoby. Nésu blbé.

No jo. Jenomže kdo rozhodne o tom, jestli ta meruňkovica je fakt epes rádes?

Zabírají ta procenta v kalíšku i na druhé? Jak jim to teče? Chutná, chutná? Léčí?

To samé máte s texty. Můžete je vyladit až do nebe… ale jak v reálu fungují na lidi, pro které jste je vlastně psali?

Musíte to otestovat.

Do té doby jsou to jen vaše dohady, odhady, záhady a vize, iluze, haluze.

Na tom se výborně staví hrady z písku; méně dobře už konstantní byznys v černých číslech.

Ale dobrá zpráva: texty můžete kdykoli přepálit (přepsat) – a otestovat znovu.

U pálenky máte jen jeden pokus.

Poučný závěr z poslední lekce: Doma není nikdo prorokem.

 

„A jak teda vypálím ten rybník aj súsedovi?“

To byla přece šifra.

Za „rybník“ si dosaďte vytoužené zákazníky. A za „súseda“ pak tvář vašeho nejbližšího konkurenta.

A když si na web/do newsletteru/pro letáky vypálíte poctivé texty, tak jak se pálí poctivá kořalka… tak vám ten byznys bude zrát jako víno.

Jedna a jedna jsou dvě.

Ono to podnikání zase nebude úplná operace mozku.

 

Myslete i na své zdraví

Jo, a toho červa vypálíte nejlíp tak, že si každé ráno dáte malouška.

Zdroj: http://img.ceskatelevize.cz/specialy/hvezdamehosrdce/photo/filmovehlasky...

„Nic mňa nebylo a teď je mi ešte líp!“

Jak říkáš, Bohušu. Je to lék.

Ale dobrého pomálu.

comments powered by Disqus