Jak si najít pláž na Bali, kde budete úplně sami

Cestovatelský průvodce? To tu ještě nebylo. V dnešním mimořádném zájezdu si ukážeme, jak se vyhnout turistům – a užít si Bali jako Robinson Crusoe.

 

Pracovní povinnosti mě zavály do Indonésie.

Přímo na profláklé Bali.

A určitě to z domova znáte: každý má nějakého kámoše, který na Bali byl. Nebo kámoš jeho kámoše. Nebo sestřenice tamté kamarádky z jógy. A všichni jsou hrozně chytří.

Před odjezdem jsem proto byl z různých stran varován, že tam vlastně úplně tak super pláže na koupání nejsou. Nebo když jsou… tak jsou plné australských surferů.

Tak já vám teda ukážu, jak tady není žádná prázdná pláž.

 

Až pojedete na Bali…

… tak zapomeňte na benzínem, horkem a hříchem rozpálenou Kutu.

Jeďte na Bukit!

Malý poloostrov na jihu Bali je ideální, pokud:

• máte rádi opravdové pláže
• nemáte nic proti surfařům
• užíváte si to do chill-outu

„Ale Otto, Bali, to přece není jen svá nahá těla ve sprostém plážovém chtíči utápět… to jsou přece i posvátné chrámy! A velkolepé sopky! Rýžová políčka! Netopýří jeskyně! Umělecký Ubud! Kouzelné vnitrozemí!“

V pohodě, jasně, taky tam možná budu mít cestu…

Ale pláž je prostě PLÁÁÁŽ.

Zvlášť pro vyprahlého středoevropského suchozemce v prvním týdnu na rovníku.

 

Potřebujete ovšem skútr

Bez toho to nepůjde.

Na 14 dní si pronajmete motorku za 300 000 až 400 000 rupií (IDR), což je 600–800 korun. Na měsíc už skútr usmlouváte na 600 000 IDR (1 200 Kč).

Benzín prodává u cesty každý druhý domorodec (většinou ve flaškách od Absolut vodky) za 8 000 IDR/litr (16 Kč). Asi nějaké dotace od vlády.

Na benzínce ve městě natankujete 2,5 litru do malé nádrže skútru za 17 500 IDR (37 Kč).

Což vydrží tak na pět dnů popojíždění po Bukitu. Někomu i na týden. Motorka skoro nic nežere.

Cestovní náklady tedy víceméně nula nula nic.

(O tom, že se tu jezdí vlevo, že jsou dva až tři proudy aut a motorek vedle sebe v jednom směru, že celá silnice má občas tak 5 metrů na šířku, že tu neexistují chodníky, že účastníky provozu jsou také psi a slepice, a že včera mě předjela na motorce i devítiletá školačka s aktovkou na zádech a samozřejmě bez helmy na hlavě… tak o tom potom.)

 

6 skvělých pláží na Bukitu

 

1. Nyang Nyang

Ta pláž nejde vyfotit. Protože je 4 km (!) dlouhá. A víte co? Nikdo tam není.

Tohle je totální model „Robinson Crusoe“. Ani žádný stánek s vodou tu nenajdete.

Můžete tu rozjímat o svém životě, o práci, o lidech, o výplatě, o kosmu… o čem chcete.

Jediný, koho jsem za dvě hodiny potkal, byla tato alternativní rodinka z Moskvy:

Dojali mě tak, že jsem šel též hned na Adama. Tak jak nás všechny kdysi chtěl Bůh.

A nejlepší je, jak tu děláte takové ty poctivé hluboké stopy ve vlhkém písku, nikdo vám je nekazí… a klidně přes celou pláž.

Pokud na její konec vůbec dojdete.

-------------------------------------------------------------------------------

Kde pláž přesně je: Tady

Kudy tudy: Projeďte ze severu Uluwatu. Po 2 km si všimněte napravo odbočky „Nyang Nyang“. Otočte motorku a odbočte vlevo o 200 metrů zpět – na úzkou kamenitou cestu, které byste si jinak nevšimli ani náhodou. (Pak vás čeká ještě kus po rozbité cestě, poté asi tisíc schodů dolů.)

 

2. Padang Padang

Pozor, neplést s pláží „Padang Padang“. Jsou tu totiž dvě. Stejná jména… rozdílná místa.

Ta první a známější pláž (u mostu) je hrozně malá – a s vždy přeplněným parkovištěm.

Ta druhá Padang Padang je asi pětkrát větší. A kromě místních rybářů jsem tam zaregistroval jen jeden pár turistů a dva nějaké týpky.

Plavky tu rovněž nepotřebujete.

Přímo nad pláží jsou dvě bohem zapomenuté vilky. Dva pokoje mají klimatizaci i wi-fi. Je tam i restaurace.

Pokoj na samotě u pralesa se 180° výhledem na Indický oceán vás tam vyjde na 4 miliony IDR za měsíc.

Takže 8.000 Kč/měsíc. To je snad levnější než měsíční pronájem 1+kk v Praze…

-------------------------------------------------------------------------------

Kde pláž přesně je: Tady

Kudy tudy: Nechte první Padang Padang za sebou, přejeďte most (směrem na Uluwatu) a po asi 1,5 km odbočte doprava u nenápadné cedule „Thomas Homestay“.

 

3. Balangan

Můj soukromý tip. Skvělá pláž, čistá voda, krásný písek.

Plavky tu už asi potřebovat budete. Balangan je docela známá pláž.

Ale to je jedno.

Surfeři se automaticky srocují nalevo (na otevřeném moři), kde si chytají svoje vlny.

Plavat můžete nerušeně úplně vpravo, kde je malá, ale kouzelná zátoka – s vysokým útesem, na kterém se v sobotu fotí novomanželé.

Surfaři i plavci se pak potkají v dřevěných barech, kde hraje tak skvělá hudba, že by i Rádio Wave závidělo.

Dejte si tam kokos, pozorujte moře a budete v klidu, jak už dlouho ne.

-------------------------------------------------------------------------------

Kde pláž přesně je: Tady

Kudy tudy: Jeďte směr Kuta a na hlavní křižovatce v Ungasanu odbočte doleva (Jl. Pantai Balangan) na cestu, která vás dovede přímo k pláži.

 

4. Nikko

Jedeme víc na východ. Protože jak se správně říká… pod svícnem je největší tma.

Jsme totiž na začátku oblasti pětihvězdičkových rezortů. Jeden z nich máte přímo za zády.

Účtují tam za jednu noc od 4 do 8 tisíc Kč. Pfff.

Možná proto tam až tolik lidí ubytovaných zase není. A ti, kdo jsou, se válejí v jednom z dvaceti bazénků před monstr hotelem.

Takže tu Nikko pláž naproti máte v podstatě prázdnou.

Počkejte si, až před polednem vyvěsí červenou vlajku „no swimming“ – to jsou pak ty správné vlny. Doporučuji plavecké brýle.

Ale pospěšte si s návštěvou. Hned vedle už staví další zrůdný rezort. Připomíná mi to nějakou scénu z filmu Mars útočí:

-------------------------------------------------------------------------------

Kde pláž přesně je: Tady

Kudy tudy: Pardon, ale navigaci nejsem schopen reprodukovat. Vedl mě David Lörincz, který tu pláž našel omylem. Bylo to samé „doprava, doleva, doprava, doleva, ne, počkej, teď doprava…“

 

5. Nusa Dua

Toto už není žádná robinsonáda. Ale vydržte. Musíte si rozšířit obzory.

Jsme úplně na východě. „Nusa Dua“ je (mimo jiné) označení pro celé to divně načančané pětihvězdičkové akvárium.

Pláží s názvem Nusa Dua je tu víc. Nemyslím ani tu promenádu na Tanjung Benoa, ani tu pláž hned pod tím.

Mluvím o té, co je na Tripadvisoru na 1. místě ze všech pláží v Indonésii.

Čistá voda, barva moře jako na Tahiti, lidí tak akorát… slušný pokoupáníčko.

A navíc je tu takový nějaký zvláštní magický klid.

Má to atmošku – luxusním rezortům navzdory.

-------------------------------------------------------------------------------

Kde pláž přesně je: Tady

Kudy tudy: Napoprvé budete tím umělým světem opulentně širokých bulvárů s pečlivě zastřiženým trávníčkem asi trochu bloudit… ale to najdete.

 

6. Single Fin

A plavání už dnes bylo dost. Je čas dát si drink. Slunce padá za obzor.

Vracíme se zpět na pohodový západ Bukitu.

Ta pláž se jmenuje Suluban, ale dolů na ni nechoďte, stejně je hrozně malá – a už je navíc odliv.

Místo toho hledejte „cafe-klub-restauraci“ s názvem Single Fin.

Jsou tu super vlny – a z vrchního baru je boží výhled na surfaře, kteří nejsou žádná ořezávátka. Občas vám naservírují jízdu jako z MTV.

Den odchází, tropický večer přichází, teplota klesá na 28 °C… a vy jste zrelaxovaní až na půdu.

Would you like another drink, sir? Well, I don´t mind if I do!

Ještě chvilku posedíme…

-------------------------------------------------------------------------------

Kde pláž přesně je: Tady

Kudy tudy: Když pojedete z té druhé pláže Padang Padang směr Uluwatu, tak už je to jen kousek – a odbočte doprava v té ostré levotočivé (poznáte podle modré cedule „Mamo bar & restaurant“).

 

To samozřejmě není vše

Na poloostrově Bukit jsou další skvělé pláže.

Ale některé z nich už nejsou tak skvělé pro plavce, jako pro surfaře.

Třeba „jeskyňářské“ Uluwatu – tam je to spíš na (úžasný) sightseeing v některém z horních barů na skále.

Víc pro surfaře má být také skrytá pláž Impossible. Stejně jako skalnatý Bingin hned vedle.

Nebyl jsem například ještě na Dreamlandu, což je dlóóóuhá pláž, kde stačí poodejít od turistických lehátek (na severu) a najdete si tam prázdná zákoutí jen pro sebe.

A kdo ví, kolik je na Bukitu dalších (menších) pláží, které nejsou ani na Google Maps.

Stačí asi vytrvale odbočovat z hlavních cest směrem k moři – a hledat a pátrat a zkoumat.

Ano, často skončíte ve slepé uličce.

I když ty místní slepé uličky tu mají něco do sebe:

Utřete pot z čela, vdechnete vůni moře, otočíte motorku a jedete si dál.

Kam chcete.

 

Srdečné polibky z Kuty

No tak dobře.

Jeden večer jsme si do té proklaté Kuty přece jen zajeli. Co vám mám povídat.

Zmatek, chaos, panika.

Ulice zatarasené stovkami taxíků. Místo vzduchu olovnatý benzín. Dealeři houbiček, trávy a hašiše. Diskotéka Sky Garden už zavřená. Aha. Co budeme dělat. Ihned máme místní průvodce. Jedeme do nějakého jiného klubu.

Nevím, jak dlouho jsme tam byli, ale stihl jsem toho vidět docela dost.

Prostitutes. Ladyboys. Gays. Boys. Girls. Gays with boys. Nice.

Jeden (jedna?) ladyboy hned ochotně nadzvedl(a) minisukni, abych se přesvědčil o výhodách nově ušitého produktu na míru: „Look, pussy!“

Nenene, díkydíky, zlato, to nepotřebuju vidět. Dejte mi radši rychle jedno Mojito. Nebo rovnou dvě.

Náladička vrcholila, když se mě někdo na baru zeptal, jestli mám rád děti.

Ještě pár nevyžádaných vřelých pus od zachovalého padesátiletého playboye, přátelské (či zkušební?) poplácání mé zadnice a…

Ahóóój! A šli jsme pryč.

Pláž je lepší.

 

Příště to bude doufám jen o rýžové plantáži, netopýří jeskyni a hinduistickém osvícení.

Selamat malam!

 

 

Share Tweet Share

comments powered by Disqus