Vyplň, přepiš, škrtni a oprav. Najdi, vyznač, rozděl a panuj.

Potřebujete, aby někdo něco udělal? A nemáte možnost ho oslovit jinak než textem? Tak pro inspiraci zastavte na ulici malé dítě a podívejte se mu do aktovky.

 

No ne, vážně.

Viděli jste někdy poslední dobou pracovní sešit českého jazyka pro 2. třídu ZŠ?

Pokud máte osypky z kontaktování malých dětí na ulici (nebo to už máte zakázáno soudem), ušetřím vám trable. Ten sešit vypadá zhruba takto:

Každý úkol je vždy nadepsán jasným zadáním. Zde je pár z nich na ukázku:

• Zavař si prázdniny! Napiš nebo nakresli, co k nim patří.
• Vypisuj písmena podle pokynů a vedle každého z nich…
• Doplň jména pohádkových hrdinů.
• Obtáhni tvary stejných písmen stejnou barvou.
• Přepiš věty tiskacím písmem.
• Najdi v kalendáři datum, kdy má svátek…
• Přečti si text na cihlách.
• Vybarvi stejnou barvou útržky, které patří k sobě.
• Rozděl slova na slabiky svislou čarou.
• Napiš slovem, kolik dní má týden.
• Opiš, s čím se také setkáme v Praze.
• Škrtni slova, která nepatří do řádků.
• Vymysli slova s opačným významem.
• Spoj čárou slova s odpovídajícím písmenem.
• Prohlédni si pozorně tuto tabulku.

 

Zaujalo vás na tom něco?

Pokud ne, tak si to zopakujeme – tentokrát s malou nápovědou:

• Zavař…
• Vypisuj…
• Doplň…
• Obtáhni…
• Přepiš…
• Najdi…
• Přečti…
• Vybarvi…
• Rozděl…
• Napiš…
• Opiš…
• Škrtni…
• Vymysli…
• Spoj…
• Prohlédni…

Už?

 

Přemluv dítě – a votoč obrat

Malé děti jsou neposedné, živé a extrémně hravé. Noční můra pro soustředěnou práci ve škole.

Proto jejich zadání úkolů nezačíná větou jako „Na základě předchozího osobního kontaktu v úvodní hodině si vás dnes dovoluji oslovit s nabídkou vypracování …“.

Ne. Zadání školních úkolů začíná jasným povelem – slovesem. Sedni, lehni.

Vyplň. Přepiš. Škrtni. Vyber. Oprav. Najdi. Vyznač. Zakroužkuj. Uspořádej. Promysli. Atd.

Všimli jste si, že názvy nebo slogany, které se vám vryly pod kůži, také často začínají slovesem ve tvaru rozkazovacího způsobu?

• Přemluv bábu
• Votoč vohoz
• Nevaž se. Odvaž se
• Do it yourself
• Nech se West
• Dotkni se slunce

No… proč asi.

Můžete samozřejmě v názvu projektu sloveso vynechat (například olomoucké science centrum „Pevnost poznání“) – a pak si hlavně ve sloganu dát také setsakramentský pozor, aby tam žádné ošklivé akční sloveso nezaznělo:

„První centrum popularizace vědy a výzkumu na střední Moravě“

No… proč to asi nefunguje.

 

Bez slovesa neodejdu!

Zamyslete se nad tím.

Čeština má 10 slovních druhů. A je to tak dobře – díky tomu cítíme to správné pnutí, když si čteme třeba Skácelovy básně nebo Čapkovy romány.

Jenže barvitost, květnatost a úchvatná kombinatorika jazyka se stane železnou koulí, když máte napsat e-mail kolegovi nebo úvodní nadpis na svůj web (třeba do sekce „Služby“).

Pak se nám z toho ta (rázná) slovesa nějak začnou vytrácet… jako marketingová pára nad konverzním hrncem.

Chcete to změnit?

Představte si, že pod výhrůžkou smrti jste nuceni postupně se zbavovat jednotlivých slovních druhů – a zároveň tak, aby mluvený jazyk stále fungoval jako účinný přenos sdělení.

Co obětujete jako první? Možná citoslovce, pak příslovce… částice, přídavná jména… ale kromě podstatných jmen (protože jsou pro nás prostě podstatná…) se určitě hned nezbavíte sloves.

Substantiva a verba zřejmě stačila i neandrtálcům k dorozumění a úspěšnému dokončení úkolu.

„Zabít mamuta.“

Když chcete, aby někdo něco udělal – použijte jasné sloveso.

 

Just do it.

Share Tweet Share

comments powered by Disqus