Zlo na devět? „ŽIVOTOPIS“. Jak ho napsat, aby vyčníval

Napřed se mu smějete – když jste ještě na škole. Pak ho proklínáte – když jste těsně po škole. A nakonec před ním kapitulujete – když zase měníte práci. To je prostě život(opis).

  

Všichni ta dvě písmena nesnášíme: CV.

Curriculum vitae. Resumé. Životopis. Mrtvý opis života. Noční můra.

Nutné zlo do křížovky na devět písmen, končící na výmluvné „...pis“.

Prostě ten první dokument, který se učíte psát hned druhý den poté, co jste  právě dostudovali třetí školu (po základce a střední).

Není to celé trochu groteskní?

Téměř dvacet (nejlepších) let svého života chodíte na galeje do nějaké vzdělávací (m)učírny. A pak se máte na trhu práce ukázat jedním cárem papíru, kde vypočítáváte své úspěchy v dosavadní profesní kariéře.

To přece nemůžou myslet váž… nebo jo?

Životop: žádaný HR přímotop

Aby nebyla mýlka: životopisy mám rád.

Životopisy přímo miluju – když jsou svázané v knize.

A na 600 stranách popisují vzrušující pouť neobyčejných zaměstnanců roku, ne-li staletí. Třeba takový Napoleon, to byl kanón!

FOTO: https://www.flickr.com/photos/70323761@N00/1528221013/

Toho bych do týmu bral hned.

Ale profesní životopisy na dvou stranách A4, které končí slovy „Zájmy: sport, kultura, příroda“, jsou vzrušují asi jako včerejší noviny.

Sívíčko je nešťastný ejčár výmysl, který má uchazeče o zaměstnání dočasně zaměstnat sepsáním předem daných řádků, které následně snad někdo proletí očima.

To je ale úplně v pořádku. Aspoň tomu dokumentu přestanete přikládat váhu, kterou nemá.

CV je prostě jen informace o tom, co jste dosud (u)dělali a/nebo (vy)studovali.

Nenene, žádné rady „co-na-který-řádek-jak-přesně-dát“ tady ode mě nečekejte. Na to stačí strejda Google.

Tam najdete stovky formálních návodů „jak-správně-napsat-cv“.

Já mám k celé té taškařici s životopisy jen tři malé poznámky.

Zaprvé: foto (ne)prodává

Věřím všem, kteří tvrdí, že k životopisu máte přidat své foto. Proč?

Protože jsem sám jednou vybíral z došlých životopisů náhradu za své místo v agentuře. A koho jsem nakonec vybral?

Ano, byl to ten jediný životopis s fotkou.

FOTO: https://www.flickr.com/photos/8725928@N02/3220344887/

Rozhodoval jsem se tehdy podle fotky? To můj mozek nikdy nepřizná.

Ale zpětně musím uznat, že díky osobní fotografii se stal ten životopis na papíře najednou živou personou. A jeho majitel (klid, byl to muž) stál tak na startovní čáře už pár metrů před ostatními. Ještě před výstřelem.

Tak nějak automaticky. Takhle to prostě zafungovalo.

Ale bylo to i tím, že ostatní kandidáti na fotku rezignovali. Není asi problém najít jiné situace, kdy foto může naopak zcela uškodit.

A pak se v tom vyznejte...

Zadruhé: stručnost nade vše

Pokud má váš „strukturovaný životopis“ víc než dvě strany, tak teda wooow – tiše závidím.

To jste asi absolventi dvaceti prestižních univerzit…

… nebo tam možná dáváte každou hovadinu a týdenní brigádu o prázdninách v místním JZD Harvardov, co?

Nemilosrdně to proškrtejte. A fest.

Tři pravdivé hrdé řádky jsou asi lepší než trapná snaha přifouknout osm bezvýznamných prdů.

Ale klidně to zkuste i s těmi prdíky. A pak mi dejte vědět, jak jste pochodili.

Zatřetí: v zajetí zájmu

Když máte před sebou nějaký dokument: kam se vždy podíváte?

Na jeho začátek… a na konec.

Proč se tedy v poslední kolonce „zájmy“ chytře nerozloučit nějakou hodně specifickou, zapamatovatelnou a originální zvláštností?

Naučené formulky tam velí psát standardní blafy, které personalista či zaměstnavatel podvědomě čeká.

FOTO: https://www.flickr.com/photos/58478677@N03/25229269956/

Takže ten blaf jen zkontroluje – a v následující vteřině na tuty zapomene. Stejně jako celé vaše cévé.

Vyšívání, četba románů, turistika.

Hm, jasné vécé. Další.

Ale asi jim uvíznete v paměti, když tam najdou svérázný popis hobby, který nemá ve svém kurikulu každý druhý šmoula.

Jízda po trailu Superflow na hranici svých možností při srpnovém západu slunce nad Rychlebskými stezkami.

Třeba. Prostě něco konkrétního a překvapivého.

Je to neškodný vtip navíc – který vás odliší už při čtení (pardon, skenování) životopisů. Nebo může příjemně odstartovat budoucí pohovor. Cokoli.

Nikdy nevíte, kdo s vámi sdílí podobné zájmy. Nebo ho aspoň potěší vaše vtipná formulace.

Samozřejmě si nic netahejte z paty, ale jiskrně opište to, co v životě skutečně děláte.

Je-li to zajímavé (a legální).

Jaký je nejlepší životopis ever?

Měl by splňovat pár věcí. Ideálně tyto:

• nemusíte ho tisknout ani nikam rozesílat
• je k dispozici všem 24 hodin denně
• můžete ho kdykoli aktualizovat
• celé vás to nestojí ani cent

Bingo! Mám na mysli váš životopis na profesní síti LinkedIn.

Upřímně, na LinkedInu mě od počátku fascinovala jedna věc: ta mrtvolná byznysová strnulost celé sítě.

FOTO: https://www.flickr.com/photos/19204893@N00/6596606429/

Takhle to tam prostě chodí.

Když si profily ostatních lidí projdete, zjistíte zajímavou věc: že se víceméně podobají jako vejce vejci. Kein Spaß.

No ale to je přece super! Stačí, když do svého textu přidáte pár mikrogramů originality a špetku ostrovtipu.

A hned budete minimálně jednooký mezi slepými.

Jenže vy chcete být bystrozrací. Chcete vyčnívat.

Co pak?

Odliš se, nebo… zemři na lynktyn

„Lynktyn“ je závažná civilizační choroba, která je odpovědná za odumírání mozkových center humoru a nadhledu.

Léčba je jasná: musíte zvýšit medikaci vtipu z mikrogramů na gramy. Nebo rovnou dvacet deka třikrát denně.

Prostě ten vtip dohrát až do konce. Pak to může dopadnout podobně jako v mém případě na linkedin.com/in/ottocopy.

 

Celé jsem to kdysi napsal jako jednoznačnou parodii.

A výsledek?

Lidé si o tom profilu povídají. Pobavil je. Přidávají si mě do své sítě. A mimochodem mi to přináší další zakázky.

Chápu, že v této přesné podobě to není návod použitelný pro každého.

Ale berte to jako pozitivní inspiraci, šmarjá. Jako směr uvažování.

I v rámci vašeho byznysu se můžete odlišit – jakkoli škrobené limity o něm teď máte ve své hlavě.

Vždycky se můžete odlišit. Vždycky. Vždy.

Takže suma sumárum… to profesní zlo do křížovky na 9 písmen možná nebude ani tak „životopis“ jako…

… NUDNÝ OPIS.

Zkuste 3x denně kostku vtipu, až vás napadne virus lynktynus moribundus.

A váš online životopis bude brzy zase zdravý jako rys.

Peace!

Share Tweet Share

comments powered by Disqus