33 knih pro (životní) inspiraci

Píšete? Tak nezapomeňte hlavně číst. Pravidelně. Soustavně. S vášní. I bez ní. Hlavně pořád. Ráno, přes den, večer. Klidně i v noci.

 

Knih je všude plno. Výběr vám usnadním; bude jich jen třiatřicet.

A dnes jen prvních jedenáct.

V 1. díle knižního seriálu začneme zeširoka: romány, povídky, verše… cože? No ano, copywriter musí napřed (skvělé knihy) číst, než začne (velmi dobře) psát. Alespoň si to myslím.

Knih jsem na střední a během výšky přečetl celkem dost. Především ve zkouškovém – hlavně když s mými zkouškami vůbec nesouvisely. V tom jsem byl profesor.

Sláva tehdejší prokrastinaci; teď se mi ty načtené stránky beletrie hodí. Proč?

• mám lepší představivost

• rozpoznám nálady textu

• znám víc slov a frází

• často vím, která bije

Ve druhém díle to bude už praktičtější – jedenáct nonfikčních knih, které vám „změní život“ No, když budete chtít, tak proč ne.

A nakonec vás čeká svatá jedenáctka – už přímo (či víceméně) o copywritingu. Celý seriál tak bude vypadat takto:

33 knih pro (životní) inspiraci – 1. díl

33 knih pro (pracovní) inspiraci – 2. díl

33 knih pro (copy) inspiraci – 3. díl

Ale teď už knižní záložky do ruky, čtenářský deník pod paži a vzhůru do knihovny!

U každého titulu  najdete v kurzívě i malý teaser.

 

Knihy pro životní inspiraci

 

1. NAZÍ A MRTVÍ - Norman Mailer

Poklekněte, přichází Pan Román... Nelítostná, krutá a 683stránková lekce z toho, jaká byla (také) 2. světová válka. Přiznávám: tato mistrně napsaná kniha není moc pro ženy.

Kurvy, ty pro mě nejsou, já to musím mít pětkrát nebo šestkrát, než mám dost, a tohleto jednou-ho-tam-strčit-a-už-si-brát-klobouk mně dělá hůř než líp. (…) Jo. Vést válku, aby se něco spravilo, je zrovna tak, jako si jít do bordelu léčit tripla.

 

2. PAN THEODOR MUNDSTOCK - Ladislav Fuks

Horečnatá vize, kdy nevíte, co je sen a kdy je den. Co vše se dá udělat s českým jazykem, aby se vám z toho zavařil mozek? Útlá, náročná, nezfilmovatelná, halucinační divnopovídka.

Grünwaldowi se oběsili, Streckovi se otrávili plynem, Albína Schicková skočila z okna, Kohn se dal přejet u Chuchle rychlíkem. Im Names des deutschen Volkes, Reiches und des Führers und Reichskanzlers.

 

3. VRAŽDY V ULICI MORGUE - Edgar Allan Poe

Edgar byl sice ožrala, ale psal (i díky tomu) jako démon. V životě jsem se u žádné knihy nebál tak, jako u precizních Vražd. Nebýt detektiva Dupina, nestvořil by Doyle pak svého Sherlocka.

Viděl jste ty husté prameny právě tak jako já. Na jejich koříncích ulpívaly ještě cáry skalpu – neklamný přízrak obrovské síly, která jediným škubnutím dokázala vyrvat snad tisíce vlasů. Vrah podřezal hrdlo staré paní tak dokonale, že jí hlava doslova odpadla od těla.

 

4. TULÁK PO HVĚZDÁCH - Jack London

Je spousta příruček o osobním rozvoji… ale tahle je nejlepší z nich. Co vše zmůže lidská duše, když tělo svážete do kazajky a pevně připoutáte k posteli? Fascinující výlet!

(Ukázka nebude, někdo mi nevrátil knihu…)

 

5. CHLADNOKREVNĚ - Truman Capote

Kdybych nebyl copywriterem… chtěl bych být investigativním reportérem. Ale ne na idnes.cz, ale v americkém Kansasu v 60. letech. Jak název napovídá: velmi mrazivá kniha. Určitě znáte.

(Ukázka nebude, někdo mi nevrát… sákryš, vracejte ty knihy, děcka!)

 

6. ŘEZNICKEJ KLUK - Patrick McCabe

Tohle je maso. Ne bulvárním námětem, ale introvertním zpracováním. Celou knihou prostupuje nervní tušení, které v závěru brutálně eskaluje. Překlad Sylvy Ficové je vynikající.

Domine, exaudi erationem meam, řek otec Sullivan s rozpřáhnutýma rukama. Já měl říct Et clamor meus ad te veniat. Ale místo toho jsem říkal Et prdy zmrdy šudly mudly.

 

7. MUŽ BEZ VLASTNOSTÍ - Robert Musil

Vlastně jsem četl jen první šestisetstránkový díl… ale i tak si pamatuji, jak jsem z toho byl paf. Uhrančivá facka celému „civilizačnímu pokroku“ a logickému myšlení. Musil byl génius.

Teze, že velký odbyt mýdla svědčí o velké čistotnosti, nemusí platit v morálce, kde je správnější novější poučka, že výrazný příkaz mytí ukazuje na ne docela čisté vnitřní poměry.

 

8. AMERICKÉ PSYCHO - Bret Easton Ellis

Provokativní pokus, co vše vydržíte. Nejde ani o ty nechutnosti, ale o to, jakou mají formu. Dokonale vyprázdněné několikastránkové popisy „značkové“ duše yuppíka z Manhattanu…

Jel jsem taxíkem zpátky do svého apartmá, oblékl si nový oblek (Cerruti 1881), udělal si pedikúru a umučil k smrti malého psa, kterého jsem koupil v obchodě s domácími zvířaty na Lexingtonské.

 

9. NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ - Milan Kundera

Klasická kniha, klasický případ: všichni ji znají… ale četl ji jen málokdo. Kunderův Žert miluji možná ještě více – ale Nesnesitelná lehkost bytí je prostě základ. To musíte.

„Opravdu, tys na mne žárlil?“ ptala se ho asi desetkrát, jako kdyby jí oznamoval, že jí byla právě udělena Nobelova cena a nemohla tomu uvěřit.

 

10. CESTA - Cormac McCarthy

Jeho skvělý Krvavý poledník jsem nedočetl, takže dáme útlejší Cestu. Emočně je tato kniha zcela vyčerpávající: coby otec jsem měl u jejího čtení srdce sevřené až na existenciální kost.

„Protože střela je rychlejší než zvuk. Zareje se ti do mozku, ještě než uslyšíš výstřel. Slyšet ránu bys mohl díky přednímu mozku, mezimozku a spánkovýmu laloku. Jenže ty už mít nebudeš. Bude z nich polívka.“

 

11. FAUST - Johann Wolfgang Goethe

Že to znáte? A četli jste celé? Opravdu? Pak víte, kdo byl Faustův fámulus a kdo homunkulus. A také znáte pravý smysl slova „kongeniální“ – to jest český překlad Otokara Fischera.

A potom, místo jiných cviků,

se dáte na metafyziku.

Tam dedukujete z hlubokým dum,

co člověku nejde na rozum,

tam dojde, co nepatří do makovice,

nádherné slovní definice.

 

A ještě jednu bonusovou:

HRABĚ MONTE CRISTO - Alexander Dumas

Sláva angíně z prosince 2006, která mě na dva týdny vyřadila z provozu. Díky tomu jsem měl čas na těch 1500 stran. A pro mě osobně: the best of. Tak jednoduché… a tak hluboké!

Bude to ta první kniha, kterou si znovu přečtu hned, jak budu v důchodu, Edmonde.

 

Další potrava duše

Abyste neřekli… tak přidám ještě 25 telegrafických tipů. Vše knihy, co mě (svého času) naprosto rozsekaly. Osobně testováno.

Boldem zvýrazňuji to, po čem sáhněte nejdříve, pokud se v seznamu ztrácíte a nevíte.

• Hledání ztraceného času (I. díl) – Marcel Proust
• Sběratel – John Fowles
• Jatka č. 5 – Kurt Vonnegut
• Zánik Samoty Berhof – Vladimír Körner
• Solaris – Stanisłav Lem
• Stepní vlk – Hermann Hesse
• Kladivo na čarodějnice – Václav Kaplický
• Program pro přeživší – Chuck Palahniuk
• Srdce je osamělý lovec – Carson McCullersová
• Neuromancer – William Gibson
• Loď mrtvých – B Traven
• Tereza Raquinová – Émile Zola
• Cesta do hlubin noci – Louis-Ferdinand Céline
• Nebe, peklo, ráj – Julio Cortázar
• Mechanický pomeranč – Anthony Burgess
• Malevil – Robert Merle
• Utrpení knížete Sternenhocha – Ladislav Klíma
• Konec civilizace – Aldous Huxley
• Cit slečny Smilly pro sníh – Peter Høeg
• Modlitba za Owena Meanyho – John Irving
• Den trifidů – John Wyndham
• Rosemary má děťátko + Rosemary a její syn – Ira Levin
• Idiot – F. M. Dostojevskij
• Hodiny – Michal Cunningham

 

Pak si dejte i nějaké verše: William Blake, Ivan Diviš, Jan Skácel, Paul Verlaine... po malých dávkách, neškodí v jakémkoli metru.

Moc českých autorů tu v seznamu tedy nemám, jak se tak dívám. Ale když už mi nějaký přiroste k srdci, čtu od něj (téměř) vše: Ladislav Fuks. Myši Natálie Mooshabrové, Variace pro temnou strunu, Spalovač mrtvol…

Ale pozór, Nietzsche mi tu chybí! I když to je úplně jiná kapitola. To si rozebereme separátně v nějaké jiné hodině.

A jestli máte rádi detektivky, tak jste už určitě četli Nemesis od Joa Nesba. Dobrá práce.

 

Je mi jasné…

…že jsem toho ještě zdaleka nenačetl dost.

Kdybych si vzal rok dovolenou (nebo dva roky prázdnin), hned se začtu do desítek a stovek dalších knížek, o kterých tuším, že jsou skvělé a mám na ně zálusk. Třeba:

• Michel Houellebecq – Platforma
• Příliš hlučná samota – Bohumil Hrabal
• Egypťan Sinuhet – Mika Waltari
• Les mytág – Robert Holdstock
• Sestra – Jáchym Topol
• Sto roků samoty – G. G. Márquez
• Pán prstenů – J. R. R. Tolkien
• Zeptej se táty – Jan Balabán
• Atd. atd. atd… je toho plný pytel.

 

Haruki Murakami už mi neunikne  – mám nakoupeno a začínám číst. Pozvolna. Nějak teď nemám moc času…

A jakými knihami si svůj jazyk, mysl a fantazii tříbíte vy?

Která perla tady podle vás chybí?

Share Tweet Share

comments powered by Disqus